Slovník pojmů CI3

Uhlíková stopa

Uhlíková stopa je způsob, jakým měříme množství skleníkových plynů, především oxidu uhličitého (CO₂), které jsou uvolňovány do atmosféry v důsledku našich aktivit. Tyto plyny přispívají k globálnímu oteplování a změně klimatu. Můžeme mít uhlíkovou stopu jednotlivců, domácností, firem, nebo dokonce i produktů či událostí. Obvykle bývá vyjadřována v ekvivalentech CO₂ – tedy nikoliv v hmotnosti uhlíku samotného, ale z něj vzniklého oxidu uhličitého a také emitovaných dalších skleníkových plynů (např. metanu, oxidu dusného, halogenovaných uhlovodíků), jejichž hmotnost je ale přepočítána na to, kolik CO₂ by mělo stejný oteplující účinek.

Výpočet emisí skleníkových plynů by měl splňovat postup předepsaný podle mezinárodních standardů (např. GHG Protocol nebo ISO normy).

Mezi hlavní činnosti naší společnosti CI3 patří právě výpočet uhlíkové stopy podniku a produktu. Zkušenosti máme ale i s výpočtem uhlíkové stopy konkrétní události, například při konferenci ESG Leadership 2023.

Uhlíková stopa podniku

Výpočet uhlíkové stopy zaměřený na činnost celého podniku. Stanovuje množství skleníkových plynů, které odpovídají výrobní činnosti daného podniku a je vyjádřená v ekvivalentech CO₂.

Uhlíková stopa produktu

Uhlíková stopa produktu je měřítkem celkového množství emisí skleníkových plynů, které se uvolní během životního cyklu výrobku či služby.

Emise skleníkových plynů

Emise skleníkových plynů znamenají uvolňování různých typů plynů do atmosféry, které mají schopnost zachycovat tepelné záření z povrchu Země a tím přispívat k efektu skleníkového plynu. Nejznámějším skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO₂), který je produktem spalování fosilních paliv (uhlí, ropa, plyny) a dalších lidských aktivit. Dalšími důležitými skleníkovými plyny jsou metan (CH₄), který se uvolňuje při zemědělství a skládkách, a oxid dusný (N₂O), který pochází zejména z používání dusíkatých hnojiv.

Tyto skleníkové plyny způsobují, že část tepelné energie ze Slunce, která se odrazí z povrchu Země, je zadržována v atmosféře. Tím dochází k ohřívání Země, což má za následek změny klimatu, jako je globální oteplování, změny srážek a další ekologické a meteorologické jevy. Snížení emisí skleníkových plynů je klíčové pro zmírnění těchto dopadů a ochranu životního prostředí pro budoucí generace.

Uhlíková a klimatická neutralita

Uhlíková neutralita (také označovaná anglickým výrazem net-zero) znamená stav, kdy se čisté emise skleníkových plynů z daného zdroje, například země, firmy nebo jednotlivce, rovnají nule. To znamená, že jakékoli emise skleníkových plynů jsou buď zcela eliminovány, nebo jsou vyvažovány pomocí opatření na snižování emisí, například zalesňováním nebo investicemi do projektů, které odstraňují CO₂ z atmosféry, jako jsou projekty na zachycování a skladování uhlíku (CCS) nebo obnovitelné zdroje energie. Těmto způsobům vyvažování uhlíkové stopy se také říká offsety. Více o českých offsetových projektech se můžete dozvědět v projektu sesterské společnosti CI2 OFFSETUJEMECO2.

Klimatická neutralita je nadstavbou uhlíkové neutralitě. Když se nějaký stát zavazuje ke klimatické neutralitě, automaticky to zahrnuje i uhlíkovou neutralitu.

Cílem uhlíkové neutrality je snížit dopady lidských aktivit na klimatické změny a ekosystémy. Organizace, města, regiony i státy se často zavazují k dosažení uhlíkové neutrality do určitého data, aby přispěly k celosvětovému úsilí o ochranu životního prostředí a omezily globální oteplování. K tomu, abychom udrželi dopady globálního oteplování pod kontrolou potřebujeme podle Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) udržet oteplování na maximu 1,5 °C. Klíčem k tomu je klimatická neutralita, a to do roku 2050. Tento cíl stanovila také Pařížská dohoda z roku 2015 o klimatu podepsaná 195 zeměmi světa včetně EU.

Offsety

Offsety jsou mechanismy nebo projekty zaměřené na kompenzaci emisí skleníkových plynů produkovaných jednou entitou tím, že se sníží nebo odstraní emise jinde. Příklady zahrnují zalesňování, obnovitelné zdroje energie, energetickou efektivitu a projekty na zachycování a ukládání uhlíku. Organizace nebo jednotlivci kupují offsety, aby vyrovnali své emise a tím přispěli k dosažení uhlíkové neutrality.

Více o českých offsetových projektech se můžete dozvědět v projektu sesterské společnosti CI2 OFFSETUJEMECO2.

Dekarbonizace

Dekarbonizace se v kontextu změny klimatu a energetiky týká snah o snížení nebo eliminaci emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO₂), které jsou produkované lidskými aktivitami, jako je spalování fosilních paliv (uhlí, ropa, plyny). Hlavními cíli dekarbonizace jsou: snižování emisí CO₂, zvýšení energetické efektivity, vývoj a implementace technologií pro zachytávání a skladování uhlíku a celkový ekologicky šetrnější provoz podniku (omezování spotřeby vody, recyklace, šetrná doprava...).

Mitigace

Mitigace (z anglického "mitigation") znamená zmírňování nebo snižování negativních dopadů. V kontextu změny klimatu se mitigace týká snah o snižování nebo omezování emisí skleníkových plynů do atmosféry, aby se zmírnilo globální oteplování a jeho dopady. To může zahrnovat opatření jako přechod na obnovitelné zdroje energie, zlepšení energetické účinnosti, ochranu a obnovu lesů, podporu udržitelných zemědělských postupů a inovace v technologiích na zachycování a ukládání uhlíku.

Adaptace

Adaptace v kontextu změny klimatu znamená proces přizpůsobování se aktuálním nebo očekávaným dopadům změny klimatu. Cílem adaptace je snížit zranitelnost vůči negativním dopadům, zvýšit odolnost a využít potenciálních příležitostí. To může zahrnovat opatření jako zlepšení infrastruktury, změnu zemědělských praktik, posílení zdravotnických systémů, ochranu pobřeží před vzestupem mořské hladiny, a plánování městského rozvoje s ohledem na změnu klimatu. Adaptace je klíčová pro ochranu komunit, ekonomiky a ekosystémů před škodlivými efekty klimatických změn.

GHG Protocol

Greenhouse Gas Protocol je mezinárodní standard pro stanovování a reporting emisí skleníkových plynů.

GHG protokol je široce požívaný v iniciativách a platformách jako Science Based Target (SBTi), Carbon Disclosure Project (CDP) nebo Global Reportin Initiative (GRI) a souzní se závazky Pařížské dohody.

Firemní standard člení emise na Scope 1, Scope 2 a Scope 3.

Scope 1

Zahrnuje přímé emise skleníkových plynů z aktivit, které jsou přímo pod kontrolou organizace, například emise z vlastních spalovacích zařízení, vozidel a chemických procesů.

Scope 2

Tento scope zahrnuje nepřímé emise skleníkových plynů spojené s vyrobenou elektrickou energií, kterou organizace spotřebuje. Jedná se o emise z výroby elektřiny a tepla, které organizace kupuje.

Scope 3

Nejširší kategorie, která zahrnuje ostatní nepřímé emise, které vznikají v rámci dodavatelského řetězce organizace (např. výroba surovin, doprava zboží, odpadové hospodářství), emise spojené s používáním produktů organizace a další (např. služební cesty zaměstnanců).

Marked-based × Location-based emise

Marked-based a location-based přístupy jsou dvě různé metody pro výpočet emisí skleníkových plynů z nakupované elektřiny, které jsou využívány v rámci reportování emisí podle GHG Protocolu.

Location-based emise vypočítávají emise skleníkových plynů na základě průměrné emisní intenzity elektrické sítě v dané geografické oblasti.

Market-based emise zohledňují specifické nákupy elektřiny, například ze smluv na obnovitelné zdroje, a umožňují organizacím vykazovat nižší emise, pokud využívají nízkoemisní nebo bezemisní zdroje.

ISO 14064

ISO 14064 je řada mezinárodních norem vyvinutých Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Představují relativně nový úsek norem souboru ISO 14000 který poskytuje pokyny pro kvantifikaci a vykazování emisí a odstranění skleníkových plynů.

Norma ISO 14064 se skládá ze tří navzájem se doplňujících komponent. Norma ISO 14064-1 zahrnuje požadavky pro plánování, provedení, řízení a správu, vykazování a ověřování emisní inventury skleníkových plynů pro organizace. Druhá část normy (14064-2) upravuje požadavky na monitoring a vykazování dosaženého snížení emisí či zvýšení propadů skleníkových plynů prostřednictvím projektů a/nebo projektově orientovaných činností. Třetí část (14064-3) stanovuje zásady a požadavky pro ověřování inventarizací skleníkových plynů a pro validování a ověřování projektů na skleníkové plyny.

ISO 14067

ISO 14067 je mezinárodní standard zaměřený na kvantifikaci uhlíkové stopy produktů. Tento standard poskytuje směrnice pro měření emisí skleníkových plynů spojených s výrobou, distribucí, použitím a odstraněním produktů. Cílem ISO 14067 je podpořit organizace ve snaze zlepšit environmentální výkonnost svých produktů a umožnit spotřebitelům informované rozhodování na základě transparentních údajů o uhlíkové stopě produktů.

ESG

(Environmental, Social, Governance) jsou kritéria hodnocení firem podle jejich vlivu na životní prostředí (environmentální faktory), sociální odpovědnosti (sociální faktory) a způsobu řízení a kontroly (správní faktory). Investoři stále více zohledňují ESG kritéria, regulační orgány zavádějí nové požadavky na zveřejňování ESG informací a spotřebitelé preferují odpovědné firmy. Dobré ESG praktiky zlepšují pověst společnosti a přinášejí konkurenční výhodu. Celkově ESG podporuje udržitelné a odpovědné podnikání.

CDP

CDP (z Carbon Disclosure Project) je nezávislá nezisková organizace, která sbírá data o uhlíkových emisích a jiných environmentálních ukazatelích od firem po celém světě. Tato data jsou poté analyzována a poskytována investorům, veřejnosti a dalším zainteresovaným stranám. CDP hraje klíčovou roli v podpoře transparentnosti a odpovědného obchodování, a to prostřednictvím podpory firemního reportování o uhlíkové stopě a dopadu na životní prostředí.

CI3 je oficiálním odborným partnerem CDP pro Česko a Slovensko. Více informací o CDP a jeho jednotlivých stupních se můžete dozvědět v našem článku CDP je dalším krokem udržitelných firem v sekci Blog.

SBTi

SBTi je zkratka pro Science Based Targets initiative. Jedná se o společnou iniciativu několika organizací, jejímž cílem je pomoci firmám stanovit vědecky podložené cíle snižování emisí skleníkových plynů. SBTi poskytuje metodiku a nástroje, které umožňují firmám určit, jaké množství emisí by měly snížit, aby přispěly k dosažení cílů Pařížské dohody, tedy udržení globálního oteplování pod 1,5 °C až 2 °C. Tato iniciativa podporuje firmy v přechodu na udržitelnější provoz a přispívá k celosvětovému úsilí v boji proti klimatickým změnám.

Ecovadis

Ecovadis je globální platforma pro hodnocení udržitelnosti dodavatelů. Poskytuje nástroje a metodiky pro hodnocení firem v oblasti environmentálních, sociálních a etických praktik. Ecovadis hodnotí společnosti na základě jejich politik, opatření a výsledků v těchto oblastech a poskytuje podrobné zprávy a skóre, které pomáhají firmám identifikovat rizika a příležitosti v jejich dodavatelských řetězcích. Na základě 21 kritérií je hodnocení rozdělené do čtyř oblastí: životní prostředí, pracovní a lidská práva, etika a udržitelné obstarávání. Tato platforma podporuje transparentnost a udržitelnost v podnikání, a umožňuje firmám zlepšovat své ESG výkony.

CI3 je v současnosti držitelem bronzové medaile Ecovadis, na což jsme velmi hrdí a jsme rádi, že můžeme jít našim klientům příkladem.

Směrnice NFRD

Non-Financial Reporting Directive je legislativa EU, která vyžaduje, aby velké veřejně obchodované společnosti, banky a pojišťovny s více než 500 zaměstnanci zveřejňovaly informace o svých environmentálních a sociálních dopadech, lidských právech a boji proti korupci. Cílem je zvýšit transparentnost a odpovědnost firem a poskytnout lepší přehled o nefinančních rizicích a příležitostech pro investory a další zúčastněné strany.

Směrnice CSRD

Corporate Sustainability Reporting Directive je připravovaná směrnice Evropské unie, která rozšiřuje a zpřísňuje požadavky na nefinanční reporting stanovené směrnicí NFRD. Rozšiřuje povinnost zveřejňování na více firem, vyžaduje detailnější a standardizovanější informace o ESG faktorech, a zavádí nezávislé ověřování a digitální formát zpráv. Cílem je zlepšit kvalitu a srovnatelnost nefinančních informací a podpořit udržitelné podnikání.

CBAM

CBAM je zkratka pro Carbon Border Adjustment Mechanism. Jedná se o nástroj Evropské unie, který má za cíl snížit uhlíkovou stopu dováženého zboží a podpořit globální snahy o snižování emisí. CBAM ukládá poplatky na dovážené produkty podle množství emisí CO₂ vzniklých při jejich výrobě. Tento mechanismus má za účel vyrovnat konkurenční podmínky mezi evropskými a zahraničními výrobci a motivovat zahraniční producenty k zavádění udržitelnějších výrobních praktik. CBAM je důležitým krokem v boji proti klimatickým změnám a v podpoře ekologicky odpovědného globálního obchodu.

EU Taxonomy

EU Taxonomy je klasifikační systém Evropské unie, který určuje, jaké ekonomické aktivity jsou environmentálně udržitelné. Poskytuje jasná kritéria pro posuzování udržitelnosti aktivit, podporuje investice do zelených projektů a je součástí strategie EU pro udržitelné finance. Cílem je podpořit přechod k udržitelnému hospodářství a dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu.