Komentář: Byli jsme před ESG a budeme i po něm
ESG je údajně na ústupu, regulace se zmírňují a Omnibus má „zachránit konkurenceschopnost“. Jenže uhlíková stopa, rizika a očekávání investorů nikam nemizí. Co se skutečně mění – a co zůstává – když opadne ESG hype?
Autor: Viktor Třebický, jednatel CI3, s.r.o.
Dovolil jsem si nazvat tento stručný text analogicky k Palackého „byli jsme za Rakouska a budeme i po něm“.
Udržitelností se zabývám od 90. let minulého století (a stále si myslím, že jde o nezbytné východisko civilizačního vývoje). Zažil jsem různé vlny zájmu i nezájmu, odporu, zpochybňování i nového nadšení. Zájem investorů, bank, podniků i veřejného sektoru o udržitelnost a odolnost investic přinesl v posledních letech novou energii. ESG se stalo zaklínadlem – zabýval se jím kde kdo a výsledky byly někdy rozpačité, jindy pozitivní.
Multikrize, které dnes Evropa čelí, a tlaky zcela jiného rázu než environmentálního či klimatického přinesly Omnibus – snahu o zjednodušení již dohodnutých a závazných pravidel. Každý, kdo se v oboru pohybuje, si dokáže vyjmenovat změny formátu i kontextu, které Omnibus přinesl.
Jak to dopadá na nás jako firmu, která se už deset let věnuje účetnictví GHG emisí a klimatickému poradenství? Upřímně: nijak dramaticky. Uhlíková stopa se přesouvá z „compliance“ do byznysu. Banky, investoři, odběratelé i veřejné zakázky budou data o emisích (zejména Scope 1–3) požadovat dál – i když už ne vždy přímo „pod hrozbou CSRD“.
Menší dodavatelé sice získali určitou ochranu proti nadměrným datovým požadavkům, klíčová data o uhlíkové stopě však zůstávají obchodní nutností. Platí to zejména v průmyslu, potravinářství a energetice, ale i v dalších sektorech, ve kterých působíme.
Celý poradenský sektor v oblasti „sustainability“ či „ESG“ se zároveň pročistil a dál profesionalizuje. Často nás oslovují klienti, kteří nebyli spokojeni s odbornou kvalitou výpočtu uhlíkové stopy nebo souvisejícího poradenství. Zároveň dál roste počet firem zapojených do CDP – globální reportovací platformy pro klima, vodu a přírodní zdroje. Máme radost, že jsme jejím zprostředkovatelem v ČR a SR.
Zdánlivě „měkká oblast“ ESG ve skutečnosti vyžaduje komplexní a multidisciplinární znalosti fungování firem napříč sektory, stejně jako hlubší expertizu v oblasti životního prostředí, dopravy či energetiky. To jsou znalosti, které se nedají získat za dva měsíce. Měření GHG emisí se stalo novým minimem řízení rizik. Firmy bez základní znalosti své uhlíkové stopy budou hůře financovatelné, méně konkurenceschopné a zranitelnější vůči budoucím regulacím.
A závěrem? Byli jsme před ESG a budeme i po něm.