CBAM: Uhlík má cenu. Nově i při dovozu do EU
Od roku 2026 se mechanismus CBAM rozšiřuje na vybrané zboží dovážené ze zemí mimo EU a uhlíková stopa výrobků tak získává přímý finanční dopad. Co nová pravidla znamenají pro dovozce, jaké povinnosti je čekají a proč je důležité začít s přípravou včas?
Autor: Viktor Třebický
Ekonomická teorie už dlouho pracuje s jednoduchou myšlenkou: pokud se do ceny výrobků a služeb promítnou také náklady jejich negativních dopadů na životní prostředí a zdraví, vzniká motivace tyto dopady omezovat. Jde o takzvané negativní externality – náklady, které jinak nesou ostatní lidé nebo společnost jako celek.
Jedním z příkladů uplatnění tohoto principu jsou emise skleníkových plynů. Ty mají v evropském průmyslu cenu už od zavedení systému emisních povolenek EU ETS v roce 2005. Od roku 2026 se tento princip prostřednictvím mechanismu CBAM rozšiřuje také na vybrané zboží dovážené ze zemí mimo EU. Pro dotčené dovozce tak uhlíková stopa výrobků představuje konkrétní položku v rozpočtu.
CBAM, česky mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, se vztahuje na vybrané zboží z oblasti železa a oceli, hliníku, cementu, hnojiv, elektřiny a vodíku. Rozhodující je zde zařazení do konkrétních celních kódů. Cílem CBAM je přiblížit náklady na emise u dováženého zboží nákladům evropských výrobců a omezit přesouvání výroby do zemí s méně přísnou klimatickou politikou.
Dovozci budou muset emise obsažené v dovezeném zboží pokrýt odpovídajícím počtem CBAM certifikátů. Jejich cena vychází z aukčních cen povolenek EU ETS. Výsledný náklad závisí také na úpravě odpovídající bezplatným povolenkám evropských výrobců a případném zohlednění ceny uhlíku již zaplacené v zemi výroby.
Důležité jsou nyní tři termíny:
- 1. ledna 2026: začalo definitivní období CBAM; finanční povinnost se vztahuje již na dovozy roku 2026.
- 1. února 2027: začne prodej certifikátů, včetně těch potřebných pro dovozy roku 2026.
- 30. září 2027: nejzazší termín pro první roční prohlášení za rok 2026 a odevzdání příslušného počtu certifikátů.
Podklady je proto nutné shromažďovat už nyní.
U cementu, hnojiv, železa a oceli a hliníku platí osvobození, pokud souhrnný dovoz příslušného zboží jedním dovozcem za kalendářní rok nepřekročí 50 tun. Tato hmotnostní výjimka se ale nevztahuje na elektřinu a vodík.
Administrativní a metodická náročnost přitom může být značná. Firmy potřebují správně určit rozsah povinností, zajistit status schváleného deklaranta a propojit celní údaje s emisními podklady výrobců. Mohou k tomu použít standardní hodnoty stanovené Komisí nebo skutečné emisní údaje, které musí být ověřeny akreditovaným ověřovatelem.
Praktickým příkladem je práce naší společnosti CI3 pro společnost ELCON Bratislava při posouzení dovozu ocelových konstrukcí z Turecka. Prověřili jsme dodavatelskou kalkulaci, podmínky použití emisních údajů a připravili tři scénáře očekávaných nákladů. Součástí práce bylo také vysvětlení odpočtů, vztahu ceny certifikátů k EU ETS a odpovědností při celním zastupování. Výsledkem je stanovisko a výpočtový model pro plánování rozpočtu. CBAM propojuje emisní data s nákupními rozhodnutími a finančním řízením. Pro dovozce proto dává smysl řešit kvalitu podkladů a očekávané náklady již během tohoto roku.
Praktickým dopadům CBAM jsem se věnoval také jako lektor školení CBAM prakticky – dopady uhlíkového cla pro společnost Seminaria. Školení pomáhá účastníkům zorientovat se v povinnostech dovozců, práci s emisními údaji dodavatelů a přípravě na finanční dopady CBAM. Právě taková školení nám dávají velký smysl a s velkou pravděpodobností ho v budoucnu budeme opakovat. Stejně tak plánujeme rozšiřovat své služby v dané oblasti.
Související odkazy: